Tišnovsko není jen místo, kde prodávám domy.
Je to můj domov.
Realitní trh je plný makléřů, kteří jeden den prodávají byt v centru Prahy, druhý den chalupu v jižních Čechách a třetí den se jedou podívat na pozemek na Moravu. Znají republiku křížem krážem z dálnice, ale často jim uniká to podstatné – jak lidé v daném místě skutečně žijí.
Já jsem si vybral jinou cestu.
Soustředím se na klasické nemovitosti v soukromém sektoru převážně na Tišnovsku a Brněnsku. Není to náhoda a není to jen "byznys" (slovo, které mimochodem nerad používám). Je to proto, že jsem tady doma.
Foto: Jiří Nedorost / Wikimedia Commons, licence CC BY-SA 3.0
Znát mapu nestačí.
Místní znalost totiž není o tom, že si do navigace naťukáte správnou adresu. Je to o tom, že víte, ve kterých ulicích je ráno problém zaparkovat. Víte, která základní škola má jakou pověst, kde se chystá nová výstavba, nebo do jaké hospůdky chodí místní na pivo.
Když se mě zájemce na prohlídce zeptá, jaké je v okolí vyžití, nečtu mu odpověď z tabulky. Odpovídám ze své vlastní zkušenosti. A to má pro kupující, kteří hledají nový domov, obrovskou hodnotu. Dostávají totiž nejen dům, ale maximum reálných informací.
Hraju fair play. Vždyť jsme sousedé.
Práce v mém domovském regionu má ještě jeden rozměr. S mými klienty se totiž potkávám dál. Potkáváme se na náměstí, v obchodě nebo při procházce. Kdybych se při prodeji choval nefér, něco zatajil nebo slíbil nereálnou cenu, musel bych u takových setkání klopit zrak. A to moje profesní čest nedovolí.
Nesrovnávám se s velkými realitními kancelářemi. Tvořím si vlastní cestu postavenou na selském rozumu, upřímnosti a podání ruky, které platí.
A tomu věřím.
Chci, abyste z naší spolupráce odcházeli s nadšením, že prodej proběhl hladce a vy jste jednali s někým, na koho se můžete spolehnout. Protože přesně tak by to mělo mezi sousedy fungovat.